O ateliéru
V ateliéru TVAR se architektura rodí v rozhovoru. Neprodáváme hotové balíčky služeb — klient si u nás neobjedná jen projekt, ale člověka, partnera, který ho provede celým procesem; někoho, komu může důvěřovat, že ho vyslechne, pochopí a společně s ním najde řešení, které mu bude skutečně sloužit. Pracujeme s respektem k místu, k prostoru i k okolí. Volba materiálů, proporcí a konstrukcí je u nás praktickým projevem udržitelnosti — ne fráze, ale kritéria, která ovlivňují každý krok návrhu. Malý tým znamená blízkost: rychlé rozhodování, pečlivou kontrolu detailu a osobní vztah k projektu. Architektura u nás žije. Kresba a ilustrace nejsou pouhou ozdobou, ale nástrojem myšlení: rychlá skica, autorská linka nebo nenápadný grafický prvek dokážou prostoru dodat tvář a emoci. Hravost používáme jako citlivé oko — hledáme, co v prostoru potěší a co zůstane v paměti, aniž bychom ho zahltili efekty. Naše práce je partnerství: naslouchání, společné rozhodování a zodpovědnost za výsledek. Nejde nám o prosazení stylu, ale o vytvoření místa, které bude fungovat, dýchat a nést osobní stopu těch, kdo v něm žijí.
Eva Koubková Grochová, MDes
interiérová designérka
Navrhuji interiéry, které navazují na architekturu domu a přirozeně sednou lidem, kteří je budou používat. Nejvíc mě baví moment, kdy se z různorodých vstupů, požadavků a někdy i zdánlivých rozporů začne skládat jeden jasný, funkční celek s vlastní atmosférou. Stavím na přehlednosti, ergonomii a pevném řádu. Když základ drží, může přijít i výraznější gesto, které prostoru dá tvář — světlo, materiál, barva nebo autorský detail. Ne jako efekt pro efekt, ale jako přirozené zesílení toho, co už je správně nastavené. Kontrast a juxtapozice mají svoje místo, ale jen tam, kde skutečně posouvají kvalitu místa. Klient je pro mě středobodem. Interiér funguje tím lépe, čím víc odráží životní rytmus, potřeby a identitu těch, kdo ho budou používat, a zároveň ctí genius loci. Očekávám proto dialog a spolupráci; součástí mé práce je empatie, pečlivost a otázky, které často jdou do hloubky — právě ony pomáhají pojmenovat, co má interiér opravdu odrážet a jak má fungovat. Mým úkolem není prosadit svůj styl, ale být mediátorem mezi člověkem a místem. Výraznou součástí mé práce je kresba a ilustrace. Zajímá mě, jak může autorský motiv, komiksová linka nebo jemný grafický detail prostoru dodat význam, emoci a zapamatovatelnou tvář, aniž by přebíjel celek. Vystudovala jsem interiérový design na UJEP a navazující obor Interior Design na Glasgow School of Art. Stáž jsem absolvovala na Loughborough University ve Velké Británii.
Ing. arch. Alžběta Kováčová (1987)
autorizovaná architektka a urbanistka, ČKA 04 929
Navrhuji architekturu, která vyrůstá z místa — z krajiny, světla, rytmu okolí i z potřeb lidí, kteří v ní budou žít. Nejvíc mě baví okamžik, kdy se všechny tyto vrstvy začnou propojovat a návrh získá jasnou podobu: z intuice se stane konkrétní tvar a z množství souvislostí srozumitelný celek. Nejraději pracuji na dřevostavbách vesnických domů. Sama žiju na venkově a vím, jak citlivé je navrhovat dům, který nebude vetřelec, ale přirozená součást svého okolí. Věřím v jednoduchost, která není chudá, ale pravdivá — v řešení, která mají logiku, jsou proveditelná a dávají prostor tomu, co je opravdu důležité: světlu, proporci, materiálu a klidu.
Vyhýbám se okázalosti a architektuře, která místo přehlušuje. Mám raději návrhy tiché, ale pevné — které ctí kontext a přidávají jen to, co skutečně obohatí místo. Upřednostňuji řešení rozumná, proveditelná a trvalá, která v čase neztrácejí smysl. Klient je pro mě partner. Ráda si povídám, hledám jeho skutečné potřeby a společně s ním formuluji zadání. Nechci prosazovat svůj styl — chci, aby se v domě cítil doma on. Mojí rolí je provést ho celým procesem tak, aby se v něm cítil jistě a rozuměl každému kroku. Zajímá mě životnost materiálů, jejich ekologická stopa a chování v čase. To nejsou jen slova, ale kritéria, která ovlivňují volbu materiálů a konstrukčních řešení v každém projektu. Vystudovala jsem Architekturu a stavitelství na Fakultě stavební ČVUT se zaměřením na urbanismus. Během studia jsem strávila půl roku na Université catholique v Louvain‑la‑Neuve a studijně pobývala také na pražské pobočce North Carolina State University. Později jsem rok pracovala v londýnském studiu Evy Jiřičné, kde jsem získala cennou zkušenost s precizním navrhováním detailu. Zároveň jsem si uvědomila, že chci tvořit architekturu založenou na udržitelnosti a přirozenosti, ne na sklu a kovu pro svět, který je mi vzdálený.
Ing. arch. Miroslav Štross (1985)
autorizovaný architekt, ČKA 05 660
Navrhuji klidnou, střídmou architekturu, kde každý detail má svůj důvod. Nejvíc mě těší okamžik, kdy se prostor, konstrukce a způsob užívání začnou vzájemně doplňovat a návrh získá pevnou, srozumitelnou podobu. Pro mě je architektura hledáním rovnováhy mezi funkčností, jednoduchostí a kvalitou prostoru.
Věnuji se především rodinným domům — novostavbám i rekonstrukcím. Rekonstrukce považuji za obzvlášť zajímavé zadání: nutí respektovat to, co už stojí, a zároveň hledat čistá, účelná řešení v daných omezeních. Preferuji vzdušné dispozice s jasnou hierarchií, kde jeden promyšlený prvek nahradí množství samoúčelných ozdob. Studium Architektury a stavitelství na ČVUT a stáž v Lyonu (Institut National des Sciences Appliquées) mi otevřely pohled na město i širší urbanistické souvislosti. Tyto zkušenosti formují i mou praxi — snažím se vnímat stavbu jako součást krajiny a městského organismu. Udržitelnost pro mě není technická nálepka, ale hodnotový postoj. Věřím ve skromnost, práci s kontextem a návrhy, které přirozeně využívají potenciál místa — světlo, stín, proudění vzduchu i lokální materiály. Méně řešení, více smyslu. Ke každému projektu přistupuji s osobním nasazením a stejnou pečlivostí, jakou věnuji i návrhu vlastního domu. Nehledám slepé plnění zadání, ale dialog vedoucí k architektuře, ve které se bude uživatel cítit dobře.